● hotovo
Workoutové hřiště tvoří soustavy hrazd, bradel, žebřin a dalších jednoduchých prvků sloužících k cvičení, zejména s vlastní vahou. Tyto konstrukce se většinou nachází venku, ve veřejných prostorech obcí, jako jsou parky, sídliště nebo sportovní areály. Přístup k nim je zpravidla bezplatný. Výhodou těchto míst je tedy především jejich dostupnost pro každého, kdo má zájem cvičit nebo posilovat. V kontextu bezbariérovosti těchto míst je důležitý zejména povrch, který by neměl být sypký (písek, štěrk), ale zároveň měkký, aby mohl tlumit pád nebo náraz. Aby byla hřiště dostupná skutečně pro každého, například uživatele invalidního vozíku, je nutné mít vybavení v dosažitelné výšce.
Jedná se o místo, kde lze provozovat tzv. street workout (trénování na ulici), který je založen především na cvičení s vlastní vahou. Tato hřiště se většinou nachází ve venkovních prostorech obcí, zejména v parcích, na sídlištích nebo ve sportovních areálech. Jejich předností je především dostupnost, protože vstup na tato místa je povětšinou bezplatný. Jedná se i o dobré místo pro socializaci. Pro uživatele vozíku je důležitý charakter povrchu hřiště, na příliš měkkém povrchu, jako je písek nebo štěrk, by byla obtížná manipulace s vozíkem. Proto se přistupuje k instalaci pryžové dlažby, která dobře tlumí pády a nárazy, ale zároveň je dost pevná, aby se po ní dalo vozíkem jezdit.
Prvky, které by na kvalitních a kompletních workoutových hřištích neměly chybět, jsou: vysoká (doskočná) samostatně stojící hrazda; více různě vysokých hrazd napříč celým hřištěm, včetně hrazdy v úrovni pasu a u země; dvojitá klasická bradla; nízká bradla (stálky) u země; žebřík na ručkování; žebřiny; úchyt na gymnastické kruhy; šikmá a rovná posilovací lavice s madly; v případě přírodního povrchu (kačírek, štěpka, tráva) i kus pevné, rovné plochy. Většina těchto prvků by měla být dostupná ve vhodné výšce i pro uživatele vozíků.