Příklady dobré praxe Brno

Jazykové znevýhodnění na trhu s bydlením: startovací byt Unie neslyšících Brno 5062 / 4400 (15 %)

Proč je pro osoby neslyšící obtížné nalézt bydlení v Brně?

Ilustrační příběh 1748 / 1100 (58 %)

Každý, kdo se v posledních letech snažil pronajmout byt v Brně, ví, že to není snadné. Na trhu je bytů málo a po hodině od zveřejnění inzerátu se při telefonickém rozhovoru s realitním makléřem dozvíte, že byt už není k dispozici. Jirka a Maria mají situaci ale mnohem složitější. Jsou totiž neslyšící pár. Píše se rok 2018 a Jirka a Maria se potřebují přestěhovat blíže k zaměstnání. Hledání nového nájemního bydlení je pro ně ale značně komplikované. Jirka neslyší od narození, běžně se dorozumívá českým znakovým jazykem a v psané češtině má mezery. Maria je ze zahraničí, neovládá český znakový jazyk a spolu komunikují mezinárodním znakovým systémem. S kontaktováním realitní kanceláře tak Maria Jirkovi pomoci nemůže.

Hledání bytu je dlouhodobý proces i pro osoby bez jakéhokoliv postižení, ale pro osoby neslyšící je to opravdová výzva. Komunikace s realitními kancelářemi, která je odkázaná na psaní e mailů, často ústí v obsazení bytu těmi, kteří si domluvili prohlídku dříve telefonicky. Jirka telefonicky s realitní kanceláří pochopitelně komunikovat nemůže, a než stačí poslat kostrbatý e mail, předběhnou jej řady volajících. I když se mu podaří domluvit nějakou prohlídku bytu, je složité se s makléřem domluvit. Ke každé prohlídce si musí zvát na pomoc tlumočníka, což je finančně náročné. Také jej mrzí, když makléř mluví pouze s tlumočníkem a Jirku ignoruje, jako by tam nebyl. V konečném důsledku pak majitel upřednostní jiné zájemce, se kterými může komunikovat přímo. Pronajmutí bytu tak je pro Jirku s Marií téměř neřešitelný úkol.

Na obrázku je chytrý telefon s inzercí nájemních bytů v Brně Zdroj obrázku: Simona Surmařová
Popis obsahu obrázku pro čtečky (je nutno popsat, co je na obrázku vidět): Na obrázku je chytrý telefon s inzercí nájemních bytů v Brně

Analýza 613 / 500 (22 %)

  1. Komunikace s realitními kancelářemi skrze e maily je zdlouhavá, což znevýhodňuje osoby neslyšící při soutěži na realitním trhu s nájemním bydlením.
  2. V případě domluvení prohlídky bytu musí mít neslyšící s sebou překladatele.
  3. Lidé neslyšící a nedoslýchaví mohou být diskriminováni ze strany pronajímatelů bytů, kteří jejich znevýhodnění často vnímají jako překážku pro pronájem bytu.
  4. Lidé se sluchovým postižením nemají v Brně nárok na byty zvláštního určení, které jsou primárně určeny pro osoby pohybově či zrakově postižené.

Návrh 354 / 300 (18 %)

  1. Zařazení osob se sluchových postižením mezi příjemce bytů zvláštního určení.
  2. Zvýhodnění osob se sluchovým postižením při žádosti o běžný městský byt.
  3. Přidělení městského bytu organizaci pracující s lidmi se sluchovým znevýhodněním, která by jej následně pronajímala lidem se sluchovým postižením.

Konkrétní realizace v Brně 1265 / 1300

Spolek Unie neslyšících Brno se snaží vytvářet zázemí pro osoby sluchově postižené v Brně. S tím se pojí i přání zprostředkovat svým klientům také ubytování, kterým ale Unie neslyšících Brno ještě v roce 2017 nedisponovala. Po diskusích s některými členy Poradního sboru pro bezbariérové Brno se Unie neslyšících Brno rozhodla požádat Radu města Brna o pronájem bytu v celoměstském zájmu, který by byl primárně určen jako startovací byt pro klienty Unie neslyšících Brno. V srpnu 2018 Rada města Brna tuto žádost schválila. Následně byl vybrán konkrétní byt o velikosti 2 + kk v městské části Brno střed, jehož pronájem byl Unii neslyšících Brno schválen v lednu roku 2019. V březnu 2019 byla podepsána nájemní smlouva s Unií neslyšících Brno. Poté se do bytu nastěhovali první klienti Unie neslyšících Brno, mladý neslyšící pár.

Byt je primárně určen lidem se sluchovým postižením, kteří jsou klienti či zaměstnanci Unie neslyšících Brno a kteří splní i další podmínky, stanovené Unií neslyšících Brno. Jelikož je byt zamýšlen jako startovací, měl by být poskytnut nájemcům po dobu dvou let a následně předán dalším nájemcům.

Na obrázku jsou tři postavy uvnitř prázdné kuchyně dorozumívající se znakovým jazykem Zdroj obrázku: Simona Surmařová
Popis obsahu obrázku pro čtečky (je nutno popsat, co je na obrázku vidět): Na obrázku jsou tři postavy uvnitř prázdné kuchyně dorozumívající se znakovým jazykem

Časová osa

Omezení řešení 547 / 700 (21 %)

Závěry 535 / 600

Slovníček

český znakový jazyk
Český znakový jazyk (ČZJ) je hlavní dorozumívací prostředek lidí neslyšících žijících v České republice. Komunikace uživatelů probíhá skrze znaky, gesta, posunky, ale také grimasy nebo pohyby těla. Mluvená čeština je pro tyto osoby v podstatě cizím jazykem. ČZJ bývá obecně zaměňován za znakovanou češtinu. Její slovník sice do značné míry čerpá ze slovníku znakového jazyka, zahrnuje však i znaky jiné. Ty jsou vytvářené obvykle slyšícími osobami s cílem zprostředkovat osobám neslyšícím strukturu příslušného mluveného jazyka. Současná podoba ČZJ je odlišná od dalších národních znakových jazyků v  Evropě i ve světě především svým slovníkem (zásobou znaků), ale i systémovými rysy (gramatikou). Na druhou stranu mají však znakové jazyky z celého světa významné společné rysy, které umožňují mluvčím těchto jazyků se spolu vzájemně dorozumět alespoň na základní úrovni. Pro české prostředí je uzpůsoben tak, aby byl užitečný co nejširšímu spektru uživatelů (jedná se přibližně o  10–15 tisíc uživatelů).
byty v celoměstském zájmu
Byty v celoměstském zájmu zpravidla zahrnují bydlení v gesci daného města, které tyto byty nabízí zájemcům podle různých kritérií. Žadatele eviduje a o nájmu rozhoduje město. Požadavky na budoucí nájemce si město také určuje samo. Může se jednat o byty jak pro osoby s fyzickým nebo mentální znevýhodněním, tak například pro zaměstnance veřejné správy nebo mladé rodiny. Podmínkou k přidělení městského bytu může být například doporučení od navrhující organizace, jako je úřad, nezisková organizace nebo škola.
byty zvláštního určení
Byty zvláštního určení jsou byty zvlášť stavebně upravené pro ubytování osob znevýhodněných pohybově (zejména hůře mobilních osob užívajících vozík) nebo osob znevýhodněných zrakově či sluchově (v Brně nejsou určeny pro osoby se sluchovým znevýhodněním). O byty se mohou ucházet osoby se sníženou schopností pohybu nebo orientace, z čehož plynou zvláštní potřeby v oblasti bydlení, které běžné byty nemohou naplnit. Správu a přidělování bytů se zvláštním určením má ve své gesci příslušné oddělení městského úřadu nebo magistrátu města. Do kategorie bytů zvláštního určení patří například domy s pečovatelskou službou či chráněné bydlení.